Do Pamplony jsme dorazili v pátek až před desátou večer. Informační kancelář byla už zavřená jak na nádraží, tak i v centru města. Od nočních hlídačů autobusového areálu jsme se také nic důležitého nedozvěděli.
Warning: Undefined variable $cols in /data/web/virtuals/221221/virtual/www/wp-content/plugins/salient-core/includes/vc_templates/vc_gallery.php on line 331
Warning: Undefined variable $cols in /data/web/virtuals/221221/virtual/www/wp-content/plugins/salient-core/includes/vc_templates/vc_gallery.php on line 334
Warning: Undefined variable $cols in /data/web/virtuals/221221/virtual/www/wp-content/plugins/salient-core/includes/vc_templates/vc_gallery.php on line 337
Warning: Undefined variable $cols in /data/web/virtuals/221221/virtual/www/wp-content/plugins/salient-core/includes/vc_templates/vc_gallery.php on line 340
Barcelona.
Mě osobně ulice katalánské metropole silně připomínaly mé oblíbené hlavní město Argentiny, Buenos Aires. Architekturou, koloritem, pouličním mumrajem a dokonce i barvami žluto-černých taxíků.
K přesunu do Španělska jsme jako nejvhodnější (a ukázalo se, že i jako nejlevnější) variantu, zvolili letecký přesun z Prahy do Barcelony. Tři hodiny od opuštění letištní plochy mezinárodního letiště Václava Havla v Praze Ruzyni, jsme se už volně procházeli po sluncem zalitých ulicích katalánské metropole Barcelony.
David Surý v letadle (Mart Eslem)
Užili jsem si tak několika hodinové procházky na lehko. Během následujících dní nás totiž čeká neustálé pochodování v plné polní. V Barceloně jsme si tedy naposledy, před začátkem Svatojakubské pouti, mohli odložit velké batohy na pokoj ubytovny.
Přenocovali jsme v předem vytipovaném hostelu ARIBAU na adrese C. Aribau 37 (www.hostalaribau.com) Dvoulůžkový pokoj přišel na 35 euro.
Kromě prohlídky barcelonských ulic a pamětihodností bylo cílem naší odpolední procházky zjištění dopravního spojení do Pamplony v provincii Navarra. Spojení existuje jak vlakové, tak autobusové. Autobusové je ovšem téměř o polovinu levnější. Z Barcelony jezdí autobus sice dvakrát denně, ovšem pro nás v celkem nevhodné časy. Spoj ve 14.40 hodin jsme propásli a bohužel jsme přišli i o možnost využít večerní spoj ve 21.15 hodin. Měli jsme totiž už zaplacený nocleh. Zakoupili jsme si tedy jízdenky na páteční odpoledne. Vyšly na 25,90 euro pro jednoho.
Autobusové nádraží v Barceloně (Mart Eslem)
Lehkou komplikací byla omezená otevírací doba pokladny dopravní společnosti ARES. Pokladna pro přímé spoje z Barcelony do Pamplony bývá totiž otevřena pouze dvakrát denně, vždy po dobu dvou hodin před odjezdem jednoho ze spojů.
Je složité během necelého jednoho dne nějak plánovaně a koncepčně zvládnout prohlídku více jak jeden a půl milionové Barcelony. Chodili jsme proto víceméně jen tak nazdařbůh jejími ulicemi. Mě osobně ulice katalánské metropole silně připomínaly mé oblíbené hlavní město Argentiny, Buenos Aires. Architekturou, koloritem, pouličním mumrajem a dokonce i barvami žluto-černých taxíků.
Hodiny strávené v ulicích utekly jako voda mě i Davidovi. Oba se totiž vyžíváme ve fotografování a navíc jsme s sebou měli malé víceúčelové krabičky, které umí fotografovat i filmovat. Navíc vynikají možností úžasné šíře záběrů, které snímkům dodávají zcela neobvyklou atmosféru, naprosto nesrovnatelnou s běžnými fotoaparáty.
Nadchod (Mart Eslem)
Barcelona (Mart Eslem)
Blbli jsme proto u vodotrysků a fontán na Placa Catalunya, pod vítězným obloukem (Arc de Triomf) i v okolí bizarně výjimečné stavby kostela Sagrada Familia, kam jsem se podíval po devíti letech od mé první krátké návštěvy Barcelony.
Naše foto i video smršť mnohdy až budila pozornost okolí. V očích kolemjdoucích jsme však často mohli číst spíše rozpaky nad tím, zda nám snad nepřeskočilo…
Barcelona, Španělsko (Mart Eslem)
Sagrada Familia (Mart Eslem)
V podobném stylu pokračovalo i páteční dopoledne, kdy jsme potřebovali vyplnit čas zbývající do odjezdu našeho autobusu. Taxíkem jsme si odvezli batožinu do úschovny na autobusovém nádraží Estació d´Autobuses Barcelona Nord a šli se projít směrem k pobřeží Středozemního moře.
David Surý v Barceloně (Mart Eslem)
Graffiti v Barceloně (Mart Eslem)
Nakoupili jsme si předtím jídlo a pití na malý plážový piknik. V malém marketu jsme sledovali podivnou scénku. Šedovlasá paní si u pokladny plačky stěžovala na odcizení peněženky s hotovostí i doklady. Zpočátku nám jí bylo upřímně líto. Když jsem ji však pozoroval déle, začalo být stále evidentnější, že se jedná spíše o hereckou etudu.
Most v Barceloně (Mart Eslem)
Nábřeží v Barceloně (Mart Eslem)
Pokladní marketu na její nářek nebrala příliš ohled a došlo mi, že se jedná o pokus získat nákupu zdarma. Paní totiž chodila za zády pokladní, předstírajíce hledání peněženky. Přitom se však čas od času výraz jejího obličeje prudce změnil z útrpného na bistře hledající. Hledající pod pultem slečny pokladní.
I předstíraný pláč vykazoval logické vady. Umím se vžít do paní a podobné situace, a proto by bývaly na místě i opravdové slzy beznaděje a lítosti, místo šklebení a halekání.
Můj úsudek se také nakonec ukázal i správným. Když paní pochopila, že ji v obchodě pšenka nepokvete, v mžiku jej opustila zadním východem. Když jsme pak okolo ní na ulici procházeli, ani trochu už nevykazovala symptomy zhrzelé okradené oběti.
Pláž v Barceloně (Mart Eslem)
Za poledního slunce jsme se procházeli pěšinkami v Parc de la Ciutadella pod korunami stromů v okolí katalánského Parlamentu, dokud jsme nedošli ke vchodu do zoologické zahrady. Její areál jsme museli obejít a poté už bylo možné občas zahlédnout třpyt mořské hladiny mezi budovami na pobřeží. Celou dobu jsme znovu samozřejmě měli v plné permanenci naše záznamové přístroje.
Velkou dávku záběrů jsme pořídili i v okolí výškové budovy Casino de Barcelona a hlavně na pláži u jachetního kotviště Port Olimpic.
Na pláži Barceloneta jsme si potom ve stínu palmy dopřáli skromný avizovaný piknik. David se stihl dokonce i bosky proběhnout v chladivých mořských vlnách, omývajících písečnou pláž…